Nejnovější články

Zápisky: Myslím, že jsem dobrej..

By 14:52

Ahoj všichni,
včera jsem vám slíbila článek, ale díky instalování tiskárny (propojení notebooku a tiskárny) jsem se k tomu nedostala. Nevím, co s tím notebookem je, ale vytáčí mě, že to stále nejde. Ovladač mám správný, ale ten prevít se prostě nechce nainstalovat. Ale to neřešme, s tím se popasuju během dnešního večera. Co jiného taky dělat v neděli večer, že?

Viděli jste Pitch perfect (Ladíme!)? Pokud ne, tak doporučuji na pobavení. Já mám tenhle film fakt ráda, a protože je nyní v kinech dvojka, tak jsem si dala rewatching jedničky. A nebyla bych to já, kdybych se zase nad něčím nepozastavila. Tentokrát je to nad scénou s Freddiem Stroma(em) (vážně nevím, jak to skloňovat). Je to scéna (0:41:46) v rádiu, kde je Becca, Jesse a právě Freddie (zabte, mě, ale vážně nevím, jak se jmenuje v tom filmu) a Freddie chce, aby mu Jesse skočil pro "sváču", načež se Jesse stará o jeho "fasádu", protože 21 mu nebude věčně, že? A Freddie vyhrne triko a oznámí, že myslí, že je dobrej...načež mu to Becca odkývá. Upřímně, klidně se mu pod to podepíšu vlastní krví. ON JE DOBREJ.

Pokud chcete přesně vědět, o co kráčí, tak tady kousek videa s onou scénou. Škoda, že Freddie nedostal víc prostoru. Myslím, že bych na něj mohla koukat o hodně déle a asi bych nebyla jediná, že? Ale buďme realisti - někdo s tělem jako má on by rozhodně nechtěl někoho s tělem jako mám já. Obzvláště, když připočteme to, že jsem chodící katastrofa (v tom horším smyslu) a bezpečná zóna začíná tři metry ode mě, protože jsem magnet na trapasy a nehody.


A jelikož jsem měla v plánu psát o sobě, tak bych už asi měla přestat zdržovat a pustit se do toho. Začala bych naprosto totálně hektickým posledním týdnem - nebo spíše začnu víkendem. Ale napřed malá vsuvka. Mnozí z FB asi víte, že jsem měla teď v květnu maturovat, ale nakonec jdu k maturitě až v září. A protože jsem vždycky byla takový ten introvert, co tráví spousty času doma s knihami, filmy nebo seriály, tak mě právě odsunutí maturity přesvědčilo o tom, že sedět doma nemusí být vždy to nejlepší řešení. A tak, zatímco moji spolužáci se klepou a potí u maturity...moje maličkost jezdí po výletech po republice. 

Moje výletová story začala pátečním Světem knihy v Praze, kam jsem dorazila i s mamkou, kterou jsem následně večer posadila na vlak, zatímco já cestovala ke kamarádovi do Kladna. Ale nebojte - vyzvedl si mě na nádraží, takže jsem nemusela jet sama. Tedy ne, že bych to nezvládla..:D Moje cestování je stejně vždycky provázeno čtením, spaním nebo posloucháním MP3 a civění z okna. 

Každopádně v pátek Praha, následně Kladno..v sobotu hned ráno zase do Prahy na Svět knihy a sraz s Jotou (mimochodem super sraz a těším se na další - doufám, že se sejdeme zase ve stejné sestavě) a pak domů (nechci sem psát přímo adresu nebo tak, takže Letovice, jako jedno z větších měst okolo bude myslím stačit). Neděle a pondělí byly ve znamení relaxování a pohody a v úterý přišla ranní (ano hodně raní, když vyjíždím v 4:45) cesta do Plzně. jela jsem se tam podívat na stavbu. Staví se tam v Chotíkově spalovna, tak jsem tam měla domluvenou prohlídku i s odborným výkladem. Řeknu vám, že tolik informací už jsem do hlavy hodně dlouho nenatlačila, ale bylo to vážně svělý a hodně jsem se toho dozvěděla. Samozřejmě jsem dostala slušivou neonově žlutou vestičku a červenou helmu, aby mi do vlásků nespadla cihla nebo tak... Chtěla jsem pak jít ještě na kafe s kamarádkou, ale když zjistíte, že se vám někam vypařilo její číslo a vy jí nemáte jak jinak napsat, tak je to celkem v háji. Nakonec se ale stejně rozpršelo, takže jsem byla ráda, že můžu sednou do vlaku a jet domů.

Už jsem vám říkala, že jsem jako magnet na "staříky"? Vážně! Pokaždé (nebo téměř pokaždé), když jedu někam vlakem, tak si přisedne nějaký pán ve věkovém rozmezí 40-80let a dost často jsou velmi...vtíravý. Chtějí se bavit, civí a mají mnohdy blbý vtipy a nevhodný poznámky. Navíc předstírat nezájem a číst si je mnohdy prd platný a oni si jedou tu svou. Děje se vám to taky nebo mám takovou smůlu jen já?

Ale asi na tom nejsem úplně špatně. Po cestě si totiž přisedl i milý a hezký kluk. Teda označení "kluk" asi není úplně na místě, ale však vy víte, jak to myslím. Kdybych řekla chlap, tak bych si sama přišla stará. A to nejsem, v neděli mi bude dvacet, takže... Ale zpět k tématu. Přisedl si na chvilku tady ten milej kluk a jen co vystoupil, tak už se do kupé nakvartýroval asi 50letej chlápek co měl nutkání si povídat. Brr... Vážně je mi to jejich civění dost nepříjemný a nechápu, proč jim nedojde, že když civím do čtečky, tak si s nima váážně povídat nechci.

Středa byla ve znamení lítání po úřadech a čtvrtek byl pracovní. Řeknu vám, že můj obor mě baví. I kompletování projektů, kopírování stopadesáti papírů a i rýsování a psaní technických zpráv...ale makat od 2 do půl 12 (v noci) je celkem nářez. Kdybyste se mě tehdy zeptali na jméno, tak bych vám ho nejspíš ani neřekla. A v pátek jsem se taky moc nedospala, protože jsem musela zařizovat věci k pojistce a pak jsem slíbila kamarádce, že se za ní stavím v práci. 

Sobota byla...zajímavá. Měla jsem naplánováno, že zajedu k prarodičům autem a pomůžu babičce něco málo poklidit. Nakonec jsem musela vlakem a pěšky, protože tatínek neshledává moje řidičské schopnosti jako dostačující (hlavně, že mi platil řidičák, ale auto mi půjčit nechce). Opravdu je hádka naprosto zbytečná, protože když na "Neumíš řídit tak, abych ti půjčil auto." Odpovíte, že abyste se to naučili, tak vám ho právě musí půjčit....no prostě.. zbytečné s mým tatínkem nepohne ani buldozer. hlavně, že nikdo jiný nemá s mými řidičskými schopnostmi problém, jen on. Taky to máte doma stejně? A dnešek je...odpočinkový, tedy když nepočítám dopolední uklízení baráku.

Takže, to je v kostce asi tak vše. Snad jen dodám, že moje "výletové" chvíle ještě nejsou u konce - v pondělí (zítra) jedu zase do Prahy. Ale mám na vás dotaz... Myslíte, že někdy potkáte (nebo už jste potkali) člověka, který k vám prostě sedí? Já mám poslední dobou pocit, že každý další chlap je jen dalším zklamáním. A pokaždé, když přijde někdo nový, tak se bojím si dělat naděje. Ale na druhou stranu nechci být zase od začátku negativní. Ono se stejně ukáže, že jsme každý jiný..jde jen o to, zda jsou oba schopní to skloubit a případně se shodnout na kompromisech. Nebo si myslíte něco jiného?

To je pro dnešek všechno. Přeju všem pohodový zbytek víkendu...


Možná by tě mohlo zajímat...

0 ~ 0 ~ 0 ~ 0 ~ 0